Štěpán Rezek a jeho Bundesligový úspěch

Štěpán Rezek (26) za svou hráčskou kariéru prošel několika kluby – k vodnímu pólu přičichl ve Steppu Praha, část mládežnických soutěží odehrál i za pražskou Slavii a jeden rok pobyl v profesionálním slovenském týmu ČH Hornets Košice. Nyní působí v německé Bundeslize za SVV Plauen, tým, který si v soutěži vede rok od roku lépe. Věrný ale zůstal i svému mateřskému klubu, ve Steppu Praha v současné době trénuje mladší a starší dorostence.

Ahoj Štěpáne, za SVV Plauen hraješ již druhým rokem, za tu dobu ses s hráči asi docela sehrál – jak tě to s nimi baví?

Baví mě to s nimi moc. V Plavnu je úžasné prostředí nakloněné vodnímu pólu. Vodní pólo tam zná téměř každý a i díky tomu to je ve městě nejpopulárnější sport. I samotná liga mě velmi baví, máme v ní šestnáct týmů, z toho je přibližně deset naprosto vyrovnaných, takže zápasy jsou téměř vždy velmi napínavé jak pro hráče, tak pro diváka.

Na vašich zápasech je vždy skvělá atmosféra, je to tím, že je tam pólo o tolik kvalitnější, nebo jsou Němci jen opravdu nadšení fanoušci?

To je pravda, na domácích zápasech je téměř vždy vyprodáno. Dokonce na každý zápas máme zkonstruovanou další přídavnou tribunu, aby jej mohlo sledovat ještě více lidí. Stalo se už ale i to, že se někteří fanoušci kvůli nedostatku místa na bazén nedostali.  Tento zájem může být částečně způsoben kvalitnějším pólem, ale zejména výborným marketingem a prací lidí v oddílu. Co jsem viděl v okolních městech v Německu, tak nikde není tolik pólistických fanoušků jako u nás v Plavnu.

Jak zvládáš skloubit osobní život s hraním, i když ti to trenér nabízel, do Plavna ses nepřestěhoval, a tak musíš na tréninky dojíždět…

Problémem to poslední dvě sezóny nebylo, protože ještě dokončuji vysokou školu a pracuji na částečný úvazek, skloubit se to tedy zatím dalo. Příští sezónu už to bude asi o něco složitější, protože budu pracovat na plný úvazek a na tréninky už nebudu moct jezdit tak často. Možnost přestěhovat se do Plavna nebo okolí pořád mám, ale jsem spokojený v Praze, odkud se mi nechce stěhovat.

Jak si nyní v lize stojíte? Máš nějakou šanci, že se střetneš v duelu se svým bývalým spoluhráčem z Košic Martinem Faměrou (Berlin Spandau 04)?

Se Spandau se střetneme určitě příští rok, letos bychom museli postoupit nejprve ze čtvrtfinále, kde se potkáme s předloňským mistrem ASC Duisburg, který je v tomto duelu určitě ve favoritem. Nicméně stát se může vše, ale pokud Martin ve Spandau zůstane, tak se potkáme příští rok. Jak už napovídá účast ve čtvrtfinále, v závěru sezóny jsme se dostali mezi nejlepších osm týmů Německa, což je pro SVV Plauen obrovský úspěch.

Jak vlastně vzpomínáš na hraní za Hornets?

Na působení v Košicích vzpomínám hlavně jako na velkou školu vodního póla. Přišel jsem do týmu plného slovenských reprezentantů, od kterých jsem se velmi mnoho naučil a začal jsem celkově o vodním póle uvažovat úplně jinak. Musím přiznat, že ve hře pořád těžím z toho, co jsem se před šesti lety v Hornets naučil. Také se pokouším tyto získané zkušenosti předávat dorostencům Steppu, které v současné době trénuji. Obecně si myslím, že pokud chce někdo z mladých českých hráčů ve vodním póle něco dokázat a posunout se dál, zahraniční zkušenosti mu právě toto nabízejí. Mladí hráči by se neměli tohoto kroku bát a rozhodně to zkusit, pokud mají možnost.

A jaké jsou tvé plány do budoucna, projevili o tebe zájem i z jiných týmů nebo zůstaneš věrný Plavnu?

Loni jsem měl nabídku ještě od jednoho Bundesligového týmu, ale v Plavnu jsem nyní velmi spokojen a zatím jsem nenašel jediný důvod měnit tým. Následující sezónu jsem s Plavnem opět domluvený na další spolupráci, na kterou se už teď velmi těším, zvláště když se nám letos podařilo dostat do A skupiny první ligy. Motivací do dalšího roku bude co nejlepší umístění, které by nám případně umožnilo zahrát si evropskou soutěž, ale to je zatím ještě velmi daleko.

Jakou reálnou změnu v českém póle bys nejvíce uvítal?

Rozhodně systematičtější a intenzivnější práci s mládeží. V současné době máme díkybohu mnoho mladých pólistů, o čemž svědčí i poměrně dobře obsazené mládežnické soutěže. Když vidím zápasy dorostenecké a žákovské ligy, všímám si, že je v nich mnoho velmi talentovaných hráčů, u kterých pak ale chybí nějaké další vedení a jejich potenciál často končí někde v mladším dorostu. A to je velká škoda.