Barbora Hlavatá – Heidelberské překvapení

Bára (20) společně se svým dvojčetem Kájou vyšlapává cestičku českému pólu v zahraničí. Nyní hraje již druhým rokem za SV Nikar Heidelberg německou Bundesligu a ač má se svou sestrou stejný domovský klub, spolu si zatím zahrály jen pár zápasů, Kája totiž pár měsíců po Bářině přestupu odešla na hostování do Kalifornie (jak jste se již mohli dočíst v březnovém rozhovoru). I tak v Heidelbergu zůstala alespoň jedna Hlavatá, která sice tolik gólů nenastřílí, zato velké spoustě zabrání – na pozici pravého obránce je Bára pro tým velkou posilou.

Ahoj Báro, na úvod nám pověz, co tě vlastně motivovalo ke změně klubu?

Ahoj! Původně jsem vůbec neplánovala přestupovat někam do zahraničí. Ale rok přede mnou přestoupila do Heidelbergu moje sestra Karolína. Když jsme se jeli podívat na jeden její zápas, zastavil se u mě trenér, že hledají obránce a jestli bych neměla zájem hrát v jejich týmu. Chvíli jsem váhala, ale týden na to už jsem byla na tréninku v Heidelbergu a snažila se ukázat to nejlepší. S trenérem jsme se pak rychle domluvili na spolupráci do příští sezóny.

A jak jsi v týmu spokojená?

V týmu jsem spokojená na 100% – velkou oporou je mi trenér, který je milý a přátelský člověk a vždy je ochoten mi pomoct a upravit podmínky tak, aby mi vyhovovaly. Holky mě hned přijaly mezi sebe a dobře si spolu rozumíme. Pomáhají mi, ať se to hry nebo třeba jazykové bariéry týče :-). Obecně i kvalita soutěže je podstatně lepší než v České republice. Je to jiný styl hry a zápasy jsou tvrdší, napínavější.

Jak vypadá vaše příprava na zápasy a v čem se podle tebe zásadně liší od té, na kterou jsi byla zvyklá v Čechách?

Bohužel letos nejsem schopna trénovat v Německu tak často jako minulý rok, protože teď studuji v Praze, kde také většinu času trénuji. Každopádně příprava na zápasy je jiná, než u nás – přijde mi, že v Čechách není příprava na sezónu až tak moc plánovaná. Tady se začíná už v létě, kdy je základem plavání, plavání a zas plavání. Je třeba, aby bylo z čeho čerpat celý rok, na balón se jde až tak měsíc před sezónou. Dolaďuje se střelba, technika hry, taktika, přesilovky apod. Přes rok se už moc neplave, spíše jen krátké sprinty. Dělají se hlavně silová cvičení, cvičí se obrana, přesilovky a samotná hra.

Jaký byl závěr minulé sezóny pro Heidelberg a jaká jsou vaše očekávání od sezóny nadcházející?

Závěr minulé sezóny byl trošku smolný. V Poháru jsme skončily na třetím místě, ale očekávání bylo trochu jiné. V semifinále Poháru jsme narazily na první Uerdingen, který jsme bohužel neporazily a propadly se tak na boj o třetí místo. V lize to bylo podobné. Celý rok jsme si průběžně držely druhé místo a už jsme se těšily na finále, ale pak přišel zápas s Hamburkem, ve kterém nám chyběly tři klíčové hráčky ze základu a my zápas s velkou dávkou smůly prohrály. To nás posunulo na průběžné třetí místo a už nebylo, kde dohnat body. Tento rok ale máme očekávání rozhodně vyšší, přestoupily k nám tři hráčky z Hannoveru, které hrají v ženské reprezentaci, a jedna z nich je i kvalitní brankářka. Pomýšlíme na vítězství v Poháru i na první místo v lize :-).

Jsi také dlouholetou reprezentantkou ČR, jaké jsou tvé nejhezčí vzpomínky..?

Nejhezčí vzpomínky jsou jednoznačně na MS U18 v Austrálii. Byl to největší úspěch, kterého jsem zatím dosáhla. Pocit, že jsme reprezentovaly na světové úrovni, byl úžasný. Austrálie je úplně jiný svět a pobyt tam patří i celkově k nejhezčím zážitkům v mém životě. Dále také letošní turnaj EU Nations v Irsku.

Máš nějakou metu, které bys chtěla ve své hráčské kariéře dosáhnout?

Můj sen bylo hrát na mistrovství světa, ten sen jsem si splnila v roce 2012 v dřív už zmiňované Austrálii. Dalším snem je samozřejmě Olympiáda a Světová liga, ale na to zatím nejsou v Čechách potřebné podmínky.

Jaký k tobě mají v Heidelbergu vztah jako k zahraniční hráčce – jsi mezi děvčaty jediná, nebo jsou v týmu i další holky z jiných zemí?

V týmu jsem jediná cizinka. Ostatní děvčata jsou většinou domácí nebo jen přestoupila z jiného německého týmu. Ze začátku byl docela problém v jazyce, ale postupem času se to zlepšilo a němčina mi už nedělá takový problém. Vztah s děvčaty mám dobrý, velmi rychle jsem se se všemi seznámila a nepociťuji nijak špatně, že jsem jediná z cizí země.

Do ženské soutěže v ČR letos poprvé zasáhne i tým z Německa SC Chemnitz II (juniorky U17), co na to říkáš? Myslíš, že má do budoucna smysl propojovat ženské týmy i na mezinárodní úrovni?

Myslím, že je to velice dobrý nápad, byla bych pro propojit ligu i s více týmy. Ženskou soutěž to zásadně osvěží a propojování týmů na mezinárodní úrovni je podle mě velmi přínosné – můžeme se učit a poznávat i jiný styl hry. 

A na závěr – hodláš následovat svou sestru v cestě za moře, nebo plánuješ zůstat na starém kontinentě :-)?

Zatím plánuji zůstat na starém kontinentě. Drží mě tu studium, které chci dokončit. Ale určitě hodlám Karolínu alespoň párkrát navštívit :-)..